Seriál ze zámku: Pohřební tematika
Zveřejněno 8. 11. 2023 11:22
V minulosti bývala smrt v rodině mnohem častějším hostem, než je tomu dnes. Je ovšem součástí našeho života a rovněž se dostává i do sbírkotvorné činnosti jednotlivých muzeí. Ať už je to formou fotodokumentace zachycující poslední rozloučení s významnými obyvateli daného města, ale může se jednat i o předměty trojrozměrné, což jsou v případě našeho muzea například náhrobní kříže.
Na Horácku hroby nebývaly příliš zdobeny, někdy bývaly označeny prostým dřevěným křížkem. Výjimkou pak byly oblasti se zručnými kováři, díky nimž se i na vesnických hřbitovech objevovaly vkusné tepané a lité železné kříže. Ty byly později uloženy v regionálních muzeích jako doklad místního řemeslného umění. Více než deset kovových náhrobních křížů se nachází i v našem depozitáři. Dle původní přírůstkové knihy se do sbírek muzea tyto kříže dostaly v roce 1923 ze hřbitova v nedalekých Mostištích. Mnoho informací se k nim bohužel nedochovalo, pouze na jednom z nich je vyryt rok 1701.
Co se křížů týká, uchováváme ve sbírkách i ty procesní, které sloužily k reprezentaci jednotlivých cechů. Tyto kříže byly využívány při pohřbu zemřelého člena cechu či jeho příbuzného.
Tematika smrti a pohřbívání je hojně zastoupena především v našich archivních fondech, a to nejen ve formě smutečních oznámení, ale také jako fotografie z pohřbů významných osobností. Zdokumentován máme například pohřeb hraběte Františka Harracha či jeho strýce Rudolfa Lobkovice. V archivu nalezneme i fotografie z roku 1899 z pohřebního průvodu Rudolfovy matky Leopoldiny Lobkovicové.
Fotografie z pohřbu manžela Leopoldiny Ludvíka Lobkovice v našem archivu nenalezneme, ale zato máme ve sbírkách uloženou Ludvíkovu pohřební stuhu. Kromě jeho jména je na této rypsové stuze uvedeno datum úmrtí 3. září 1882.
Celý soubor stuh je dochován z pohřbu starosty P. Františka Procházky, který se konal v roce 1940. Na stuhách se objevily například následující texty: „Milému panu starostovi vděční zaměstnanci města", „Duchovnímu rádci katolické ženy a dívky", „Svému starostovi občanstvo" či „Svému milému členu Moravská banka". Pohřeb starosty máme zachycen také na dobových fotografiích.
Neobvyklým předmětem je břidlicová deska v dřevěném rámu, která byla původně umístěna u vchodu do kaple na starém hřbitově na Moráni. Deska s rytým nápisem nám připomíná úmrtí ruské princezny Anny Petrovny Šachovské, která ve Velkém Meziříčí skonala 26. srpna 1810 při cestě do vlasti.
Sbírka smutečních oznámení
V muzejních archivu nalezneme rozsáhlou sbírku parte čítající přes sedmnáct set exemplářů. Nejstarším oznámením v našem fondu je parte Martina Zwacha, příbuzného velkomeziříčského starosty Aloise Zwacha. Toto parte z vídeňské tiskárny pochází z roku 1862. Po vzniku tiskárny Jana Floriána Šaška ve Velkém Meziříčí pak došlo k většímu rozvoji tohoto typu oznámení, přičemž nejstarší parte v našich sbírkách právě z této tiskárny pocházejí z roku 1880. Smuteční oznámení z konce 19. století zahrnují především ředitele škol a učitele, panské a státní zaměstnance a starosty, ale také řemeslníky, obchodníky či hostinské. Nejhojněji je zastoupeno období první poloviny minulého století, díky čemuž se zde objevují oznámení o úmrtí obyvatel napříč různými sociálními skupinami.
Lucie Pavelcová
