Meziříčské volejbalové ikony - část první: Hvězdná čtyřka
Zveřejněno 15. 4. 2020 10:27
Další vzpomínání a ohlížení se za dvacetiletím v juniorské extralize se bude věnovat hráčům. Za těch 20 let jich prošlo bezpočet, počet se blíží ke dvěma stovkám. Mnozí z nich zde prožili svá dorostenecká léta a potom se věnovali volejbalu jen jako hobby sportu, někteří se vrátili k nám a hrají nyní v 1. lize. Ti nejlepší se na delší nebo kratší čas dostali až do naší nejvyšší profesionální soutěže, extraligy mužů, a dokonce i do zahraničí. Čtyři hráči dosáhli na post nejvyšší, reprezentaci mužů České republiky.
Mládežnické reprezentace jsme obsazovali téměř pravidelně. Ale popořádku. Prvním hráčem, který se do dospělé extraligy podíval je Martin Kryštof (rok nar. 1982). Odešel v roce 2000 v 17 letech do Příbrami, téměř ihned se dostal do reprezentace k Julio Velascovi, objel s ním téměř celý svět, v 19 letech hrál poprvé na mistrovství světa v Argentině. Po čtyřech letech se přemístil z Příbrami do Liberce. V roce 2007 se po krátké odmlce do reprezentace vrátil a zůstal v ní až do roku 2017. Stalo se z něj jedno z nejlepších liber v Evropě, možná i ve světě. Po 8 letech strávených v Berlíně, ověnčený několika německými tituly, přestoupil do Českých Budějovic, se kterými získal další dva tituly. Hvězdná kariéra! A to neřekl ještě poslední slovo. A až jednou ukončí svou hráčskou kariéru, věříme, že se vrátí domů do Velkého Meziříčí trénovat jedno z našich mládežnických družstev.
Dalším hráčem, který to dotáhl až do reprezentace je Michal Hrazdira (rok nar. 1985). I když nemá mistrovský titul, ale pouze „jen" titul vicemistra, nesmazatelně se zapsal do volejbalové historie. Přišel k nám v době, kdy jsme postoupili do extraligy v roce 2000. Do té doby hrál volejbal jen rekreačně. A za rok byl v kadetské reprezentaci, byl zvolen kapitánem a dosáhl na 4. místo na mistrovství světa kadetů a 5. místo v Evropě juniorů. Byl tím pravým lídrem a rozdílovým hráčem, kterého každý trenér potřebuje. V situacích, kdy to jiným nejde a tým se trápí, on vždy převzal odpovědnost na sebe a mnohdy to byl on, jehož přičiněním se nepříznivě vyvíjející stav otočil. Po kariéře v Meziříčí přestoupil do Brna, a po 4 letech tam strávených se dostal do zahraničí. Vystřídal italskou, polskou, francouzskou ligu, s Vídní si zahrál v základní sestavě Ligu mistrů. Do reprezentace nahlédl mezi roky 2010 - 2011 a to je jediné, co bych mu vyčítal, že v ní nevydržel, byť mohl. Jeho hvězda by zářila ještě více. Nyní je stále oporou a hrajícím asistentem trenéra v Brně.
Mistrovským titulem se může pyšnit další reprezentant Marek Zmrhal (rok nar. 1993). Nyní hráč Českých Budějovic, titul má s Karlovarskem a extraligu okusil poprvé v Brně. K nám přišel na podzim roku 2010. Rázně ukončil hokejovou kariéru a najednou se ocitnul u nás. Volejbal moc neuměl, ale jeho profesionální přístup, že se trénuje za každých okolností, byl příkladný. Neváhal na trénink přijet z Jihlavy na motorce i v mrazivých listopadových dnech, neváhal hrát i se zraněním. To vše mu dala hokejová Dukla Jihlava. Do Brna jsme ho po navršení juniorského věku doslova dotlačili. Vylétl prudce nahoru paradoxně až v reprezentaci u trenéra Falasca. Ten si ho vybral pro jeho skvělé somatické parametry a jeho přístup k trénování a hře. Výška 200 cm, výskok 350 cm. Zářil na síti a na podání, na přihrávce a v poli měl a bude mít vždy rezervy. Ovšem svou pílí vše dohání. Prošel juniorskou reprezentací, nyní se pomalu vrací do své „karlovarské" formy a určitě se v nároďáku ještě objeví.
Posledním z hvězdných reprezentantů je teprve s ní koketující Patrik Indra (rok nar. 1997). Další odchovanec hokejové Dukly. Jeho hvězda v této sezoně jasně zazářila v dresu liberecké Dukly, kde hraje třetím rokem. Do reprezentace se dostal a ihned v základní sestavě vynikal v olympijské kvalifikaci v Berlíně začátkem roku. Sice jsme jako tým neuspěli, ale Patrik dal o sobě vědět a určitě jeho kariéra bude ještě stoupat výš a výše. V Meziříčí udělal obrovský kus práce. Výborně se vyprofiloval na diagonálního hráče, který má dobrý příjem a tím pádem může zaskočit i na smeči. Jeho stopa u nás je zásadní a i přes jeho mládí se zapsal zlatým písmem do naší historické kroniky.
Tak to byli čtyři hráči, kteří to zatím z Velmezu dotáhli nejvýše. Samozřejmě, že tím výčet hráčů, kteří to dotáhli do nejvyšší soutěže nekončí a bude následovat v dalších pokračování.
Petr Juda
