Ouředníček s Křípalem přes kameny doskákali pro 25. místo
Zveřejněno 9. 1. 2020 8:54
Posádka týmu Ultimate Dakar Racing během jediné etapy poskočila v celkovém pořadí aut o 11 míst dopředu. Soustředěnou jízdou se na kamenité rozbíjecí trati vyhnula defektům a je na dohled třicítce nejrychlejších vozů.
Al-Ula s měřeným úsekem dlouhým 453 kilometrů pořádně prověřila dakarskou techniku. Přitom se klidně mohlo stát, že Ford Ranger Dakar s posádkou Ouředníček – Křípal, který v etapě dojel na 25. místě, vůbec nemusel být na startu. „Mechanici přes noc vyměňovali převodovku. Dělali na ní do čtyř hodin do rána, pak mě vzbudili, ať jí jdu vyzkoušet. Tak jsem to jel projet, ale zjistil jsem, že se z ní stále ozývají zvuky. Ale už nebyl čas s tím nic zásadního udělat. Takže jsme odstartovali s určitými obavami, které se naštěstí nenaplnily," přibližuje Tomáš Ouředníček.
Tomáš s Davidem odstartovali z 28. pozice. Což ale znamenalo, že před nimi a za nimi startovaly nejrychlejší kamiony. A to byla komplikace. „Po třech kilometrech jsme dojeli MAZ, který vyrážel před námi. Hrozně prášil, a navíc málo foukal vítr. Museli jsme za ním proto hodně zvolnit. A pak nás předjel Martin Macík na Ivecu. To už byla taková mračna, že jsme vůbec nic neviděli," popisuje situaci na začátku trati Tomáš.
To nejhorší ale mělo teprve přijít. Kameny, skály a na závěr rozbíjecí trial. „Dneska to byla asi nejšílenější trať, co jsme kdy s Tomášem zažili. Kamionům to nevadí, protože si mohou zkracovat cestu i přes kameny. Tam my bychom zničili auto. Jenže od nich je trať tak zkrácená, že to neodpovídá kilometrům v roadbooku a špatně se v tom naviguje. To je nepříjemná věc, když jedeš právě po kamionech," doplňuje Tomáše navigátor David Křípal.
V poslední části trati se jel náročný trial po skalách přes kameny nebo spíš „šutry". „Něco nepředstavitelného. Kdyby mi někdo tvrdil, že naše auto dokáže jet přes takové překážky, tak bych mu řekl, že je blázen. Představte si zběsilé kličkování mezi ostrými skalami po velkých kamenech. Na jednom z nich jsme dokonce na chvíli uvízli. Z mého pohledu šílenství. To pořadatelé trochu přepískli. Moc nechápu smysl takové etapy. Snad jen, že chtěli, aby se rozbilo co nejvíc aut. O to jsme šťastnější, že se nám s nepoškozeným vozem podařilo dojet do cíle. A navíc jsme neměli jediný defekt, což je zázrak," uvědomuje si Tomáš Ouředníček, který v celkovém pořadí aut poskočil už na 31. místo.
