Jan Podstatzky‑Lichtenstein: Je důležité, že zámek žije

Zveřejněno 13. 12. 2024 7:52

Jana Podstatzky-Lichtensteina město ocenilo za dlouholetý přínos v kulturní oblasti. Stal se jedním z pěti laureátů historicky prvního ročníku Ceny města Velké Meziříčí. Spolu s ním byly 14. listopadu v Jupiter clubu oceněny další čtyři osobnosti, a to Stanislav Tvarůžek, Bořivoj Pejchal a in memoriam Zdeněk Svoboda a Jiří Michlíček.

Jste mezi prvními laureáty Ceny města Velkého Meziříčí. Jak to vnímáte?

Jsem velmi hrdý a je pro mne velkou ctí, že jsem byl vybrán v prvním ročníku udílení Ceny města. Myslím si, že ta cena patří i mé mamince, bratrovi a sestře, neboť s nimi společně jsem se staral o náš zámek, o naši kulturní památku, která nám byla navrácena v restitucích. Nyní v této péči pokračuji se svými syny. A to, že je zámek ve stavu, jak ho známe dnes, by nebylo možné bez pomoci našich zaměstnanců a mnoha dalších lidí, jako jsou památkáři, město Velké Meziříčí, též Kraj Vysočina, statici, pokrývači, stavební firmy jako třeba Atika, restaurátoři, například Jan Knorr, Josef Filip, Milan Mladý a další.

Co pro vás Velké Meziříčí znamená?
Já jsem se narodil roku 1937 na zámku v Janovicích u Rýmařova. Bylo to již po smrti mého dědečka, maminka v té době zdědila velkostatek ve Velkém Meziříčí a my se v témže roce přestěhovali sem na zámek. Bylo mi deset let, když jsme jej v březnu 1948 museli opustit. Definitivně jsem se s rodinou vrátil domů v březnu 1999. Celkem pětatřicet let tedy žiji ve Velkém Meziříčí, to je dost dlouhá doba na to, abych mohl říct, že se tu cítím doma.
Velké Meziříčí je atraktivní díky nádhernému okolí a hlavně, leží uprostřed Evropy mezi Vídní a Prahou, Jihlavou a Brnem. I proto je centrem zajímavých událostí. Toleranci jeho obyvatel dokazuje to, že ve městě máme luteránské gymnázium, synagogy, funkční Husův dům a náměstí dominuje kostel sv. Mikuláše.

Získal jste cenu také za zvelebení zásadní kulturní památky ve městě. Chybí jí ještě něco?
Myslím, že to zásadní jsme už stihli udělat. Důležité je, že zámek žije, a to i díky muzeu, jehož expozice korelují s historií zámku počínaje freskami z roku 1260.
Mám v hlavě nějaké nápady, chtěl bych vytvořit další výstavní místnost, možná i obchůdek, uvidíme. Stále musíme vymýšlet a dělat něco nového.