Ať Meziříčští gymnázium chrání, přeje si Trojánek
Zveřejněno 16. 8. 2023 11:05
Učitel matematiky a fyziky RNDr. Aleš Trojánek, PhD. spojil celý svůj profesní život s velkomeziříčským gymnáziem. Od roku 1997 stál v jeho čele, tedy dlouhých šestadvacet let. V červenci jako ředitel školy skončil. Nicméně na velký odpočinek se ani v penzi nechystá. S gymnáziem a taktéž s fyzikou nechce ztratit kontakt. Hodlá pár hodin stále učit, účastnit se fyzikálních seminářů a některé z nich pořádat, udržovat vztahy prospěšné škole. Velmi mu na ní totiž záleží.
S jakou vizí jste v roce 1997 na pozici ředitele nastupoval a co se vám z ní podařilo, či nepodařilo naplnit?
Vizi rozvoje jsem samozřejmě měl. Po materiální a personální stránce se řada věcí podařila. Ale to, o co jsem usiloval asi dvacet let, se mi uskutečnit nepovedlo. A to postavit novou tělocvičnu včetně zázemí, knihovny, studovny, společenského prostoru. Nakonec je opravená a provozuschopná tělocvična původní. Chtěl jsem víc – prostor, kde by žáci mohli pobývat, studovat, cvičit, jeho součástí by byla případně i kavárna. Ztroskotalo to vždycky na penězích. Ať bylo vedení kraje, coby našeho zřizovatele, jakékoli, nikdy jsem to neprosadil. Mám připravenou pěknou studii, ale bohužel, zůstala ležet v šuplíku.
To je škoda, vize je to krásná. Ale otočme, co se podařilo?
Zlepšit podmínky pro žáky a učitele, vybavit učebny, kabinety a některé laboratoře. Vybudovat centrální šatny, hygienická zařízení, nové venkovní hřiště, vyměnit okna. Snažil jsem se též přispět k příjemné a tvůrčí atmosféře mezi zaměstnanci a mezi učiteli a žáky.
Směřování školy zůstalo dle vašich představ?
Snažil jsem se zachovat všeobecnost. Jsme gymnáziem pro Velké Meziříčí a okolí, nechtěl jsem proto žádné úzké specializace. Vždycky jsem trval na tom, abychom zůstali všeobecně vzdělávací školou s tím, že si žáci vyšších ročníků mohou vybrat volitelné předměty, ale určité míry všeobecného vzdělání se musí dostat všem.
Tendence k úzké specializaci gymnázií byly?
Dřív ne, až se vznikem rámcových a školních vzdělávacích programů počátkem nultých let k tomu dochází a asi bude i u nás.
V čem vidíte současný největší problém školství?
Těžko to jednoduše říct. Myslím, že dřív byli žáci víc motivovaní, i když ne všichni. A covid nadělal mnoho nepěkného, žáci se moc nepřipravovali a jejich pocit, že to tak půjde dál, částečně setrvává. Snad se to zase vylepší.
Změnili se v něčem žáci za ty roky, co učíte?
Žáci a žákyně mají například více možností jak získávat informace z různých zdrojů. Všechno se vyvíjí a nemohl bych říct, že dřív to bylo mnohem lepší nebo naopak.
Co nového přibylo ve výuce, krom všudypřítomné IT techniky?
Zavedli jsme předmět základy přírodních věd, jehož smyslem je pokusit se prostřednictvím badatelsky orientované výuky částečně integrovat pohled na přírodu. Každého půl roku jej učí jiní učitelé, neboť se týká geografie, biologie, chemie a fyziky. Například v geografii jde o práce v terénu, v biologii o složitější laboratorní práce, náplní fyzikální části předmětu jsou elementární poznatky z kvantové fyziky a frekventanti tohoto předmětu absolvují zajímavé laboratorní práce například s AFM mikroskopem. Pomůcky na laboratorní práce nám zapůjčí a na výuce se podílejí pracovníci Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. I v humanitních předmětech se kolegyně snaží o prvky badatelské výuky a dochází i ke spolupráci při výuce v předmětech matematika a dějepis
Mění se úspěšnost zdejších studentů v přijímacím řízení na vysoké školy?
V podstatě se na školy dostávají všichni. Otázkou je, jak jsou potom dál úspěšní.
Zájem o velkomeziříčské gymnázium je trvale stejný?
Zájemců máme každoročně podobný počet, převis, ale ne dramatický. Stává se, že Bítešáci nám utíkají do Brna, ale stav máme setrvalý, naplňujeme dvě třicetičlenné třídy. O víceleté gymnázium je zájem větší než o čtyřleté.
Vedou se diskuse o zachování víceletých gymnázií. Co vy na to?
Uvědomuji si význam existence víceletého gymnázia zrovna tady pro Meziříčí. Kdyby tu nebylo, tak žáci odejdou a už se do Meziříčí nevrátí. A že by víceleté gymnázium zaniklo, si nemyslím. Ve velkých městech, třeba v Praze, je mnoho dalších škol i jiných zřizovatelů, a i tak je tam procento víceletých gymnázií mnohem větší než na Vysočině. Takže budoucnost to asi má.
Vašimi obory jsou matematika a fyzika. Chtěl jste být vždycky pedagog?
V podstatě ano.
Který z oborů máte raději?
Když jsem se stal ředitelem, můj úvazek se zmenšil a zůstal jsem jen u fyziky. Ta je mi bližší.
Co konkrétně?
Všechno, ale asi nejzajímavější je z řady důvodů kvantová fyzika a teorie relativity. Kvantová fyzika objasnila strukturu atomů, molekul, periodickou soustavu prvků, fungování pevných látek a mnoho dalších aspektů našeho světa. Je základem pro všechny moderní technologie od počítačů a laserů až po jaderné elektrárny. Navíc z koncepčního hlediska má v sobě cosi „tajemného". Teorie relativity vnáší jiný pohled na prostor a čas, než na jaký jsme zvyklí, a bez jejich poznatků se neobejdou například zařízení GPS...
Vídám vás často na přednáškách festivalu filozofie. Co vás na filozofii nejvíc baví?
S matematikou a fyzikou se prolíná. V teorii poznání hraje fyzika větší roli než filozofie. Jsem aktivním členem Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF). V jejím rámci spolu s naším gymnáziem organizujeme semináře o filozofických otázkách matematiky a fyziky. Jezdí sem středoškolští a vysokoškolští pedagogové z celé republiky, takže my tohle propojení fyziky a filozofie pěstujeme už desítky let.
Kdo vás zaujal na festivalu filozofie letos?
Letos bylo téma „Lokální, globální". Přednášel profesor Podolský, který k nám jezdí pravidelně už asi dvacet let, velice dobře se známe. Nenechal jsem si ujít ani přednášku Magdy Vášáryové a profesorů Kroba a Bělohradského.
Taky tam byl Marek Orko Vácha, který řekl: Když vědec nevymyslí nějaký přírodní zákon, pravděpodobně na něj přijde později někdo jiný. Ale kdyby Dvořák nesložil Novosvětskou, nikdo jiný už ji nenapíše. Souhlasíte?
No, možná ano, třeba speciální teorie relativity v době svého vzniku už byla „nazrálá", a kdyby s ní nepřišel Einstein, došlo by se k ní určitě i bez něj. Ale co se týče obecné teorie relativity, Einsteinův přínos je jedinečný.
Těšíte se na odpočinek?
Mám k tomu ambivalentní vztah. Až nebudu muset dělat některé věci, třeba vyplňování tabulek, úředničinu, tak to uvítám. Ale na druhou stranu nechci zůstat doma, chci se věnovat fyzice aspoň trochu. Budu pořád pár hodin učit, pořádat semináře v rámci JČMF, udržovat kontakty s vysokými školami.
A jak vůbec odpočíváte? Sportujete?
Tenis skončil, běhání skončilo, mám špatná kolena. Takže pracuji trochu na zahradě a zejména v létě chodím plavat.
Chodil jste na gymnázium jako student, pak jste tu celý život učil. Jste sentimentální ve vztahu k této škole?
Vždycky mi na ní záleželo a záleží.
Co pro vás velkomeziříčské gymnázium s celou jeho historií znamená?
Byl to v podstatě můj život. Snažil jsem se (často s pomocí architektů), aby ve škole bylo esteticky příjemné prostředí a aby v ní byla tvůrčí a příjemná atmosféra. Historie zavazuje. Vždyť výuka byla zahájena na Zemské vyšší reální škole ve Velkém Meziříčí roku 1899 a od roku 1901 probíhala již v této velkolepě koncipované a postavené budově. Došlo tak k naplnění 33 let trvajícího usilování představitelů města o zřízení reálky, neboť, jak se píše v kronice školy: „Vůdčí kruhové města Velkého Meziříčí i širého okruhu velkomeziříčského záhy seznali, že jest střední škola, zejména pak reálka, pro obyvatelstvo chudičkých hornatých krajů českomoravského pohoří životní potřebou. Nelze orbou v těchto kamenitých, skalnatých krajích domoci se blahobytu, živnost a průmysl musejí zjednati chleba, a mají‑li tyto zkvétati, třeba jest lidí technicky vzdělaných."
Snad mohu zmínit, že jsem přispěl k tomu, že nedošlo ke sloučení všech středních škol do jedné a že jsme nedopustili zrušení osmiletého studia. To by nebylo dobré. Je zapotřebí, aby si to velkomeziříčská komunita uvědomovala a instituci chránila jako samostatnou, prosperující, poskytující vzdělání širokému okolí i do budoucna.
Podle vás, v čem by sloučení školu poškodilo nejvíc?
Chyběla by odbornost pedagogů kvalifikovaných na všechny předměty. Učilo by se na různých místech. Systém řízení by byl jiný. Spojením by se škola znivelizovala.
Když se ptáte, co jste udělal, někdy je dobré se ptát, čemu jste zabránil? Člověk na vedoucí pozici může leccos prosadit, ale někdy také zajistit, aby se něco nestalo. To se, myslím, povedlo. A je to hodně důležité. Zdůrazňuji, že to nebyla zásluha jenom má, ale všech – města, sdružení rodičů, absolventů, učitelů a dalších lidí, kteří sepisovali petice a podobně.
Co byste popřál nové ředitelce?
Aby se jí dařilo. Ilonu Pokornou znám dlouho a věřím, že si povede dobře ona i škola.
A škole?
Ať si zachová genia loci a má řadu zapálených a kvalifikovaných učitelů a učitelek a po vzdělání toužících žáků a žákyň.
Martina Strnadová
