Klientům jsme pořád nablízku
Zveřejněno 24. 3. 2023 9:18
Sociální služby města Velké Meziříčí nabízejí široké spektrum péče – od pobytu v domech s pečovatelskou službou až po společné aktivity seniorů s dětmi.
Málokteré sídlo srovnatelné velikosti se může pochlubit sociálními službami takového rozsahu a úrovně, jakým disponuje Velké Meziříčí. „Žije zde jedenáct tisíc obyvatel, pořád jsme tedy malé město. A když máme čtyři domy s pečovatelskou službou, nebojím se to označit za výjimečnou záležitost. Navíc zde velmi dobře fungují i další služby z této oblasti. A za to bych ráda poděkovala zástupcům naší radnice, protože dělají maximum, aby bylo o starší nebo zdravotně znevýhodněné lidi dobře postaráno," říká ředitelka Sociálních služeb města Velké Meziříčí Jana Nachtigalová.
Kdo všechno konkrétně vaše služby využívá – ať už z pohledu geografického, věkových kategorií nebo zdravotního stavu?
Převážně se jedná o lidi starší 65 let a osoby s tělesným postižením nebo chronickým onemocněním. Tyhle cílové skupiny přijímáme do domů s pečovatelskou službou. A co se týká geografické mapy, máme dané obce, jejichž obyvatelé se k nám mohou hlásit. Když bych všechno sečetla, týká se to celkem 58 obcí.
Teď jste otevřeli čtvrtý dům s pečovatelskou službou, díky čemuž se jejich kapacita už blíží stovce klientů. Jaká je obvyklá čekací doba na místo ve vašich domech? Musí mít člověk i štěstí, aby se zrovna uvolnilo?
Čekací doba je ovlivněná tím, jakou má člověk sociální situaci a zdravotní stav, to se musí posoudit případ od případu. Lidé jsou sice zapsaní v pořadníku, ale ten se každým dnem mění v závislosti na aktuálních okolnostech u všech klientů. Člověk v hodně těžké situaci dostane přednost před tím, který ještě může setrvat doma a využít terénní pečovatelskou službu. Tu poskytujeme v domácnostech na celém území Velkého Meziříčí.
Jaký je vůbec rozdíl mezi domovem pro seniory, který ve městě rovněž funguje, a domem s pečovatelskou službou?
Domov pro seniory je pobytové zařízení, kde mají stálou lékařskou službu a zdravotnický personál, což v domě s pečovatelskou službou není. U nás klienti žijí jako v každé jiné domácnosti, mají svůj byt, kde se o ně staráme právě formou už zmíněných terénních služeb. Když něco potřebují, domluví se s námi a my jim pomůžeme nebo jim zprostředkujeme ošetřovatelskou péči. Prostě jsme jim pořád nablízku.
Jaké je ideální řešení situace, kdy už se člověk nemůže o sebe postarat zcela sám, se asi nedá paušalizovat...
To opravdu ne, je to hodně individuální. Zvlášť když současná doba dává člověku možnost výběru. My v rámci pečovatelské služby se snažíme razit trend, aby klienti měli možnost zůstat doma až do samého závěru svého života. Musíme samozřejmě spolupracovat s rodinou i dalšími organizacemi, abychom zajistili veškerou možnou péči. Až ve chvíli, kdy to není z jakéhokoliv vážného důvodu možné, volí se pobytové zařízení.
Kromě terénních služeb v domech s pečovatelskou službou a domácnostech poskytujete i takzvanou pobytovou odlehčovací službu. Co obnáší, jaká je její kapacita a jak hojně je využívaná?
Tato služba pomáhá lidem, kteří pečují o své blízké. Díky ní dostávají možnost si na chvíli odpočinout – ze zdravotních či psychických důvodů, aby si mohli vyřešit i své naléhavé problémy... Když jsme ji zřizovali v roce 2014, měli jsme dvě lůžka s tím, že vyzkoušíme, jaký bude zájem. Teď jsme jejich počet navýšili na pět a chci se zasadit o to, aby přibyla ještě další, protože je využívaná opravdu hojně.
Pro klienty pořádáte také různé akce v rámci aktivizačních služeb. Asi je zbytečné zdůrazňovat, jak je důležité, aby neztratili sociální kontakt...
Laikovi se možná může zdát, že tahle služba není tak podstatná. Ale hodně lidí, ačkoliv jsou ještě v relativně dobrém zdravotním stavu a zvládají se o sebe sami postarat, hrozně trpí samotou. Snažíme se je proto zkontaktovat a domluvit se, aby se potkávali s dalšími lidmi, kteří mají podobné zájmy, s nimiž si mají co říct... Vytváříme pro ně programy, pořádáme akce včetně mezigeneračních setkávání seniorů s dětmi a pomáháme jim tím překonat i bariéru, která by je mohla do budoucna limitovat. Poznají, že je u nás příjemné prostředí – a kdyby časem potřebovali využít našich dalších služeb, nemusejí se ničeho obávat.
Zmínila jste mezigenerační setkání, jak u vás konkrétně vypadají?
Ty jsou součástí celorepublikového projektu nazvaného Babičko, dědečku, pojďme si hrát! a zatím u nás fungují ve dvou domech s pečovatelskou službou. Naši senioři a děti ze skupiny Rarášek se potkávají vždy ve čtvrtek a v pátek dopoledne, kdy mají k dispozici hernu. Společně se věnují různým hrám, poznávají předměty, zpívají, malují a povídají si. Děti se rády předvádějí, jak jsou šikovné, a senioři nešetří chválou. Když je hezky, jdou i na krátkou procházku. A v plánu už máme rozšíření o další aktivity, pěstitelské práce nebo společné výlety. Ale určitě nás napadne ještě něco dalšího. Všichni přece rádi vzpomínáme na své dětství u babičky – a to nás inspiruje.
Přestože výčet poskytované péče je široký, existuje něco, co ve Velkém Meziříčí pro zmíněné cílové skupiny chybí a co by stávající nabídku ještě rozšířilo?
Chtěla bych zdůraznit, že nejsme jediní, kdo ve městě tyto služby poskytuje a že celkově je nabídka podle mě velmi dobrá. Řetězec služeb je tady provázaný, vše má pečlivě podchycené i kraj, proto si nemyslím, že někde zůstává zásadní mezera.
Vy působíte v oblasti sociálních služeb už více než 30 let. U čeho si od pracovních starostí nejlépe odpočinete?
Možná to bude znít zvláštně, ale mě moc baví další studium a získávání nových vědomostí. Proto si teď také doplňuji vzdělání v oboru speciální pedagogika. Ale skvělou relaxací jsou pro mě také chvíle s vnoučaty, s nimiž si užíváme spoustu legrace. A ráda mám i přírodu, kam vyrážíme s manželem hodně často. Všechny tyhle věci mě nabíjí.
