Skauti ve Velkém Meziříčí slaví 100 let od začátku
Zveřejněno 29. 4. 2021 9:30
V tomto roce slavíme významné jubileum! Jsme střediskem se stoletou tradicí. Proto si pojďme projít naši historii, která je spojená s významnými kulturními, společenskými, ale i historickými událostmi našeho města, mnohdy i širšího regionu. A protože je naše stoletá historie opravdu bohatá, propojená se silnými osobnostmi tehdejší kultury, dnes si vypovíme jen naše začátky.
Než vzniklo středisko v našem městě...
Skauting v českém prostředí se formoval díky Antonínu Benjaminu Svojsíkovi, kterého zaujala myšlenka anglického vojáka Roberta Baden Powela předávat druhým svoje schopnosti zvěda (angl. scout = zvěd). Jste také zvědaví, jak se skauting dostal z daleké Anglie až k nám do Velkého Meziříčí?
Když se Antonín Benjamin Svojsík – středoškolský profesor tělocviku – dozvěděl o skautingu v Anglii, byl natolik zvědavý, že se za těmito skauty v roce 1911 vydal. Myšlenka skautingu ho natolik zasáhla, že založil českou skautskou organizaci a vyrazil v roce 1912 na první tábor pod hrad Lipnici. Neznáte nikoho, kdo na dalších Svojsíkových táborech byl? Omyl. Zúčastnil se jich i prostějovský rodák a proletářský básník Jiří Wolker. A protože poetika jemu vlastní dokáže vypovědět o atmosféře prvních skautských táborů nevypověditelné, nesmí zde úryvek z jeho deníku chybět:
„Dumal jsem u posledního našeho táborového ohně na poslední své táborové hlídce. (...) Ležela tu práce šesti neděl, výsledek namáhání a vytrvalosti a potom radostné sídlo junáctví. (...) Zítra touto dobou bude již tu pusto a les bude šelestiti nad troskami bývalého tábora. (...) S úsměvem na rety vzcházejí mi vzpomínky na první táborové dny. Byl jsem tehdy nezkušený a neotužilý a prvotní mé nadšení a horlivost uhasínaly, jakmile narazily na tvrdou, trvalou práci. Nezbytnost opatřiti si potraviny, vybudovati tábor vzdorující bouřím a přívalům hnala nás všechny k dílu. Vůdce pracoval svorně s námi, ale podmínek tuhých nám neulehčoval. Naopak (...) Cosi nového, ze spánku sluncem probuzeno, počalo ve mně klíčit. Byla to radost z práce, láska k zdravému životu silných, otužilých. Cítil jsem v žilách novou krev – krev bujnou a zdravou.
Vycházky lesem bujně vonícím, první úspěchy v napínavých hrách junáckých, vážné rozhovory při táborových ohních a při procházkách konaných s vůdcem po tichých lesních cestách, (...) veselé „černé hodinky" na lavičkách zrobených kol kamen, příhody z veselých vycházek společných a zkušebních cest, konaných daleko do okolního kraje, hodiny odpočinku věnované líčení našeho života a skicování táborových i okolních pamětihodností, radosti prozářené sluncem, noci tichého dumání a nebe, to noční ohromné nebe, kmitající tisíci hvězd – to vše, vše již končí. Vrátíme se opět do všedního, městského života." (...) Je mi tak líto opouštěti drahý náš tábor, v němž tak rychle zvykli jsme si říkati „doma".
Naše zvědavost zas nedala nám, a tak jsme se pídili po tom, abychom dokázali rekonstruovat dějiny našeho střediska a jeho roli v dějinách. Dnes si uvedeme jen neoficiální začátky zdejšího skautování.
Část 1. Těžké, ale nadšené začátky
Ve Velkém Meziříčí se začíná tvořit podhoubí pro začátek skautské činnosti až po doznění první světové války. Píše se rok 1921 a o myšlence skautingu se dozvídá J. Dienelt. Ta jej uchvátila natolik, že ji neúnavně propagoval. Každoroční tábory a další skautský program byly v té době mimořádných rozměrů.
Na tábor do Jugoslávie? Proč ne!
Velkomeziříčský rodák a cestovatel R. Klíma připravil pro skauty pětitýdenní tábor v daleké Jugoslávii.
O další skautské činnosti vzniku našeho střediska (tj. do roku 1936) bohužel nemáme informace, a proto budeme rádi, pokud nám pomůžete oslovit svoje známé nebo příbuzné, o kterých víte, že byli zapojeni do skautingu.
V příštím díle se dozvíte více o oficiálním skautování ve Velkém Meziříčí. Čeká nás zakládání skautských oddílů, první tábory, ze kterých byly pořízeny fotky, a další skautské aktivity v našem městě.
Nazdar! A zas příště.
Skauti VM
