V Krásněvsi zavzpomínají na Ladislava Dvořáka
Zveřejněno 2. 6. 2020 9:27
Obec Krásněves ve spolupráci s Gymnáziem Velké Meziříčí, velkomeziříčským pracovištěm Moravského zemského archivu Brno a Univerzitou Hradec Králové v září pořádá kulturní program s odborným seminářem u příležitosti 100. výročí narození Ladislava Dvořáka.
Cílem vzpomínkové akce je přiblížit široké veřejnosti život a dílo spisovatele, který prožil své mládí poblíž Velkého Meziříčí.
Součástí programu 18. září bude kromě literárně-dramatického pořadu také odhalení pamětní desky v Krásněvsi.
Jako prozaik Ladislav Dvořák debutoval v roce 1962 knihou Ledňáček Neodlétá, v níž se ve vzpomínkách navrací do krajiny i časů dětství a dospívání.
Akce je podpořena z Grantového systému podpory kultury města.
Ladislav Dvořák (1920-1983)
Ladislav Dvořák se narodil 1. prosince 1920 v Krásněvsi jako předposlední z devíti dětí kováře Františka Dvořáka. Ve Velkém Meziříčí vystudoval reálné gymnázium, za války odešel do Prahy, aby unikl pracovnímu nasazení do Německa. Do května 1945 pracoval jako dělník v továrně na letadla, v květnu se zúčastnil pražského povstání ve skupině vedené generálem Kutlvašrem.
V letech 1945 až 1949 studoval na filosofické fakultě UK bohemistiku a filosofii a začal tisknout první básně, např. v Seifertově revui Kytice, v Kritickém měsíčníku Václava Černého nebo v brněnském Akordu. Po absolutoriu v r. 1949 z fakulty odešel na protest proti první politické čistce na vysokých školách. Poté, co v době počínajícího komunistického teroru byly Dvořákovy básně zařazeny ke „shnilé větvi české poezie", zavřely se před Dvořákem na dlouho dveře všech literárních nakladatelství.
Po několik let pracoval střídavě jako dělník, knihovník v antikvariátě (povídka Jak hromady pobitých ptáků), krátce jako propagační redaktor a posléze jako „zaučený zámečník" opět v leteckém průmyslu. Od r. 1955, kdy byl v důsledku závažné nemoci z povinnosti manuální práce konečně uvolněn, pracoval jako úředník a posléze se skupinou redaktorů časopisu Tvář jako redaktor nakladatelství Horizont.
V období pozvolného politického uvolňování, od r. 1958 do konce šedesátých let vydal několik sbírek básní a krátkých próz a také řadu knížek poezie a próz pro děti (Z modré konvičky prší na Žofín, Jak si hrají tátové, Kam chodí slunce spát, Pohádky maminky Mateřídoušky aj.). Byl členem redakčních rad dětských časopisů Mateřídouška a Sluníčko, přispíval do odborného časopisu pro dětskou literaturu Zlatý Máj.
V r. 1968 nastoupil jako asistent do Národní knihovny. Po podepsání Charty 77 dostal odtud výpověď a posléze našel práci jako tiskárenský korektor. V letech 1971-1983 vydal ještě několik drobných leporel pro děti, ve Vladislavově samizdatové edici Kvart sbírku próz Jak skákat panáka, ve Vaculíkově Petlici prózy Šavle meče. Přeložil německé verše Jakuba Demla Das Lied eines wahnsinnig gewordenen Soldaten (Píseň vojína šílence) a Solitudo. Některé z jeho próz byly v době normalizace otištěny v zahraničních sbornících českých zakázaných autorů.
Ladislav Dvořák zemřel předčasně, jako třiašedesátiletý, v r. 1983 na srdeční infarkt.
Život a dílo Ladislava Dvořáka - kulturní program, přihláška
M. Hudková
