Konference poukázala na obrovské a nepoznané dílo Jakuba Demla

Zveřejněno 19. 9. 2016 15:51

Zájemci o dílo Jakuba Demla se o víkendu sešli v Tasově při vůbec první konferenci věnované tomuto spisovateli.

„Máme před sebou obrovské nepoznané dílo autora Jakuba Demla. Nikdo dnes nemůže říct, že ho zná, neboť napsal tolik rukopisů, dopisů a dalších textů, byl tolik produktivní, že shromáždit vše je práce na desetiletí. A kdoví, zda vůbec bude možné hovořit o úplnosti,“ zaznělo mimo jiné na konferenci o Jakubu Demlovi a literární tradici nesoucí titul „Cožpak jsem to chtěl, aby mne zařadili do literatury?“

Akce přilákala do Tasova odborníky z řad bohemistů, spisovatelů i literárních teoretiků, ale nejen je, také množství čtenářů a zájemců o spisovatelovo dílo z řad veřejnosti. Z třídenního programu od 15. do 17. září si mohl vybrat každý to svoje. „Bylo to fantastické, sešlo se tu hodně lidí, mnozí s vlastními nápady i mimo program. Těžko to sama mohu hodnotit, ale mám jen samé pozitivní ohlasy,“ popsala hlavní pořadatelka akce Daniela Iwashita z týmu pro výzkum korespondence Jakuba Demla ÚČL AV ČR. Vyzdvihla přitom hlavně vklad druhých, který byl obrovským přínosem. „Oceňuji práci manželů Axmanových a sdružení Slepíši, kterak dokázali propojit literaturu s jiným počinem. Mimořádná byla výstava Pavla Slámy. Jsem velmi ráda, že se na hrob Jakuba Demla vrátilo jeho jméno, které tam šest let chybělo. Vyšla nám také velmi vstříc škola, milé bylo vystoupení dětí, které skládaly básničky na květiny...,“ vyjmenovala jen některé z nejsilnějších okamžiků akce Daniela Iwashita.

Vedle odborných přednášek proběhly výstavy, komentované prohlídky, literární večer. Událostí byla sobotní mše za Jakuba Demla sloužená biskupem Pavlem Posádem, jenž posléze požehnal obnovený spisovatelův náhrobek. Mnozí ocenili jako jeden z největších zážitků procházku po obci s Demlovou praneteří Martou Milotovou, která ukázala místa, například kde stál spisovatelův rodný dům či kde také žil. Ta mimo jiné přispěla ke konferenci také svým čtením ze vzpomínek na strýčka z vily. Setkalo se s velkým zájmem. „Dokonce pan biskup mi sdělil, že moje vzpomínky na Demla zná, neboť je poslouchal v rádiu. A povzbudil mě, ať píšu dál,“ svěřila se s jedním ze svých silných okamžiků Marta Milotová.

I díky této třídenní akci má Tasov zase o jednu upomínku na známého rodáka víc. Je jí několik stromků jistého druhu vonného topolu, který účastníci konference neplánovaně vysadili k potoku. Jde o potomky stromu, který kdysi Jakub Deml zasadil, a ten byl později pokácen. Proutky z něj se podařilo uchovat Lidmile Dohnalové na své zahradě a nyní je dala k dispozici, aby při vjezdu do části Tasova zvané Bosna znovu připomínaly kněze a spisovatele Jakuba Demla.

Martina Strnadová