Art Depo už sedm let umožňuje prezentaci mladým umělcům
Zveřejněno 4. 4. 2016 14:59
Rock Depo a ateliér V Podloubí představují již několik let útočiště místního undergroundu. Ve svém ateliéru pořádá výtvarnice Jana Mikysková každoročně výstavu Art Depo představující tvorbu začínajících umělců.
Vernisáž výstavy Art Depo 2016 proběhla v sobotu 2. dubna, byl to již sedmý ročník.
V sedm hodin večer je ateliér doslova od shora dolů zaplněn lidmi. Zahájení předchází hra na didgeridoo Tomáše Dufka, který se zabývá i výrobou těchto nástrojů. Poté se slova ujímá již Jana Mikysková, hlavní organizátorka výstavy. Všechny zde vítá a seznamuje nás s letošními umělci Art Depa. Pozvání přijal i fotograf Jan Kratochvíl, experimentující v současné době s fotografiemi na sklo a na plech, a výstavu uvádí. Oceňuje ve svém projevu snahu všech umělců, kteří se v dnešní době snaží projevit i na úkor finančních nákladů. Jak Kratochvíl naznačuje, můžeme se tento rok těšit i na jeho výstavu V Podloubí.
Stěny ateliéru jsou plné hlavně obrazů a fotografií. Krom toho je prostor zaplněn také šperky, skleněnými a dřevěnými objekty. „Je to taková multikulturní akce. Není tu žádné omezení tématem, technikou, ničím. Je to především o lidech, o těch kreativních lidech, kteří se snaží nějakým způsobem vyjádřit, a je jedno, zda malbou, sklem, počítačovými technikami, nebo šperkem," přibližuje Jana Mikysková hlavní myšlenku Art Depa. „Mám hluboký respekt ke všem lidem v dnešní době, kteří něco takto dělají, zvlášť mimo střední proud a komerční sféru."
Vystavovatelé představují v osmdesáti procentech studenty uměleckých škol, ale jsou tu i lidé tvořící ve svém volném čase. „Akce je prezentována jako výstava mladých výtvarníků, ale je to myšleno ve významu začínajících výtvarníků. Jsou tu lidé i přes čtyřicítku, měli jsme tu i šedesátiletého pána," osvětluje Jana Mikysková pojetí okruhu vystavujících autorů.
„Neprobíhá zde žádná cenzura. Podmínkou je, aby umělci byli z našeho regionu," odpovídá dále na otázky ohledně výběru vystavovatelů. „V prvních ročnících jsem umělce hledala sama, ale za těch sedm let si získala výstava pozici, kdy se mi každý rok ozve asi dvacet výtvarníků, ze kterých pak vybírám." Letos je Art Depo výjimečné tím, že vystavovatelé mají V Podloubí svoji premiéru. „Dřív se nám stávalo, že se někteří umělci opakovali, ale tentokrát jsem vybrala ty, kteří u nás ještě nikdy nevystavovali," tvrdí dál organizátorka výstavy.
„Tento rok se nám tu sešlo pět fotografů, což je poměrně hodně oproti minulým rokům," zmínila Jana Mikysková během úvodu. Tadeáš Lenc, sedmnáctiletý student střední grafické školy, představil fotografie velkomeziříčských zákoutí pod názvem Velmez aneb město s duší. Přiblížil nám tak zdejší místa v jedinečné atmosféře. Šestadvacetiletá Monika Machátová se představila také fotografiemi, pojmenovanými Hlava srdce ruce. Ústředním tématem jejích fotografií byly zmíněné části těla, nesoucí poetické názvy a hrající různou hloubkou ostrosti. Portrétní fotografie zachycující především ženy patřily Milu Homolovi. Milo se krom vystavených portrétů orientuje také na reportážní foto, v poslední době se soustřeďuje i na fotografie svatební, kde se snaží zachycovat jedinečné nearanžované okamžiky. Netradičním prvkem výstavy byly fotografické obrazy Vlastislava Káni, inspirované malířským uměním širšího časového horizontu. U rautu byl záměrně umístěn fotografický cyklus závislostí Žanety Žandové.
Pastely zde měli vystaveny Radek Dočekal a Jana Kadlecová. Hlavním motivem obrazů Jany Kadlecové byly paže, ruce a oči, Radek Dočekal měl širší záběr motivů. Zájem vzbudila také Drahomíra Maloušková industriálně laděnými malbami a objekty. Jak sama uvádí, v malbě zátiší se dlouhodobě zabývá různými předměty, přičemž vychází ze zkušenosti s otcem trpícím obsesivní kompulzivní poruchou hromadění věcí. Kresby Blanky Peřinové zachycují především děti. Kresba pro ni představuje způsob „nabíjení se". Malby s rozličnými tématy představila Tereza Prudková, studentka umělecko-průmyslové školy.
Architektka Marcela Doušková zaujala šperky a abstrakcemi. „Malba je pro mě relax, potřeba tvořit," říká autorka o své tvorbě, které se věnuje dva roky. Šperky se blýskla také Martina Chylíková. Na podstavcích a v prostoru byly pak umístěna díla dřevořezbáře Marka Němce, skláře Lukáše Ťupy a mysl provokující tvorba Anety Hnízdilové.
Vernisáž navštívilo skutečně mnoho lidí. Atmosféra je tu uvolněná, inspirující a veselá. „Jelikož jsem se vernisáže účastnila poprvé, překvapil mě nebývalý zájem místních o výtvarné umění. Šlo o skvělou akci, která byla bohatá nejen na kulturní zážitky, ale také na obyčejná lidská setkání. Víc takových akcí!" vyjádřila se Hana Šeráková, jedna z návštěvnic. Jana Mikysková hodnotí narůstající zájem takto: „Návštěvnost se zvyšuje, dneska je tu narváno, až je to možná trochu na úkor pohodlí. Příští rok to udělám opět tak, že na sedmou budou pozvány rodiny a blízcí vystavujících a pro veřejnost to bude přístupné o něco později v průběhu večera." Zájemci mohou výstavu, která skutečně stojí za vidění, zhlédnout během dalších tří týdnů.
Ondřej Nagy
