Genealogové vyslechli již 4. díl přednášek Karla Kotačky o literární tvorbě na Velkomeziříčsku

Zveřejněno 1. 11. 2017 8:30

Předmětem zájmu bylo období mezi dvěma světovými válkami. V tu dobu docházelo k rozvoji techniky, automobilismu, elektrifikace. Je třeba také připomenout zdejšího rodáka Ericha Roučku, vynálezce světového významu, který se svolením Karla Čapka použil slovo robot.

Na Velkomeziříčsku byla pro rozvoj kulturního života významná opět činnost Šaškovy tiskárny. Od 1. 3. 1919 se zde tiskl místní týdeník Velkomeziříčsko. Hlavní podíl na jeho vydávání měl starosta města JUDr. Karel Rosendorf (1868 Velká Bíteš – 19. 7. 1940 Velké Meziříčí) a později jeho syn JUDr. Karel Rosendorf ml. (6. 2. 1909 Velké Meziříčí - 29. 1. 1942 Osvětim). Velkomeziříčsko vycházelo do května 1941. Od listopadu 1928 vycházel časopis Rozvoj Velkomeziříčska, po krátké době však zanikl Redaktorem a vydavatelem byl Karel Kořínek (29. 3. 1873 Dobruška – 8. 2. 1945 Velké Meziříčí), ředitel měšťanské školy. Jeho hlavní zásluhou je vydávání desetidílné Vlastivědy Velkomeziříčska pro školu a dům.  V roce 1922 zřídil ve městě druhou tiskárnu Jan Mucha. Tiskl díla místních autorů a tiskopisy, ale obraceli se na něho i pražští nakladatelé.

Nejvýznamnějším a nejvýraznějším autorem, známým i za hranicemi, je Jakub Deml (20. 8. 1878 Tasov – 10. 2. 1961 Třebíč). Kněz, básník, prozaik, publicista a překladatel.  Napsal a vydal 135 děl. Nejznámější jsou Moji přátelé, Miriam, Rodný kraj, Šlépěje, Zapomenuté světlo, Ptačí budky a mnoho dalších. Ukázka z knihy Pozdrav z Tasova: „…vyšli jsme na kraj lesa a pod sebou jako na dlani uviděli jsme tasovskou krajinu. Její krása byla koncentrovaná a zduchovnělá, bylo to, jako kdyby celá ta krajina otevřela náruč, aby nás přivinula k svému srdci.“ Vydavatelkami Demlových děl byly Pavla Kytlicová a po její smrti Marie Rosa Junová. Sám autor řekl: „Vidíte, že píši jen jednu knihu. Kdyby bylo možno, dal bych ji do jednoho slova: Tasov.“ Jakub Deml je pohřben na starém hřbitově v Tasově. V r. 2002 byl v Tasově zřízen Literární památník Vysočiny věnovaný nejen Jakubu Demlovi, ale i dalším autorům. Již vzpomenutá Pavla Kytlicová (8. 4. 1874 Vídeň – 29. 1. 1932 Tasov) byla nejen vydavatelkou spisů Demlových, ale také autorkou pětidílné rodinné kroniky s názvem Rodiče a děti.

V období mezi světovými válkami napsal většinu svých děl profesor zdejšího gymnázia Bohumil Malina Ptáček (22. 2. 1906 Velké Meziříčí – 15. 8. 1977). Je autorem děl Zpěvy Leandrovy a jeho kamarádů, Siluety a další. Jaromír Jedlička (11. 4. 1901 Uherské Hradiště – 11. 1. 1979 Olomouc), taktéž profesor velkomeziříčského gymnázia, psal prózu a divadelní hry, např. Nepřítel amplion, Ach, ta mládež.

Mezi významné vlastivědné badatele patřil Josef František Svoboda (11. 2. 1874 Moravské Budějovice – 28. 3. 1946 Praha). Ve Velkém Meziříčí působil jako přednosta berního úřadu. Založil muzeum v Novém Městě na Moravě a ve Velkém Meziříčí. Je spoluzakladatelem časopisu Velkomeziříčsko, napsal vlastivědu okresu, mnoho právnických příruček pro laiky a historická a místopisná pojednání. Řídil vlastivědný sborník Od Horácka k Podyjí, napsal Moravské Horácko a další spisy.

V roce 1937 vyšla ve Velkém Meziříčí kniha evangelického faráře Josefa Závodského (20. 3. 1903 Dačice – 15. 2. 1976 Pardubice) Reformace a protireformace ve Velkém Meziříčí. Učitelka Alžběta Vidláková – Malá (19. 11. 1900 Pavlínov – 1965) se věnovala sbírání pohádek a písní, národopisu a vlastivědné práci. Její hlavní dílo se jmenuje Horáci – Doláci. Je v něm i článek o Františce Stránecké a její lásce k rodnému kraji. Ve Velkém Meziříčí žila od roku 1939 sestra Anny Pammrové, Leonora Pammrová – Pohorská (19. 2. 1863 ve dvoře Kozínku u Náměště nad Oslavou – 15. 6. 1945 Velké Meziříčí). Přispívala do časopisů, psala básně i prózu. Známá je např. kniha básní Listy ze stromu života (1919). K našemu regionu má vztah její poslední báseň Oslava z roku 1942.

Následuje krátký výčet osobností, které mají vztah k Velkomeziříčsku a literatuře:

Vincenc Broža (22. 1. 1865 Kundratice – 3. 12. 1933 Křoví) – učitel, propagátor hasičského hnutí, autor instruktážních příruček, dopisovatel časopisu Ochrana hasičská, autor Dějin hasičské župy č. 41.

František Broža (1835 – 1911), otec Vincence Broži, rolník. Psal odborné články do Hospodářských listů.

Ludwig Brugel (6. 2. 1866 Velké Meziříčí – 30. 8. 1942 Terezín) – novinář, historik, autor pětisvazkového díla Historie rakouské sociální demokracie.

Boleslav Dolejšek (16. 2. 1862 Tábor – 14. 1. 1942 Velké Meziříčí) – působil 26 let jako profesor na zdejším gymnáziu, později se stal školním inspektorem. Spisovatel. Vlastivědný pracovník, přispíval do Velkomeziříčska a dalších časopisů, napsal Přehled dějin všeobecných.

Ferdinand Gragar (Blízkov) – profesor v Moravské Třebové, zabýval se kritickými rozbory školních knih, napsal o Sofoklových tragédiích.

František Hanuš Žundálek (1871 Kundratice – 1942) – katecheta, publicista a redaktor.

František Maria Alfréd Harrach (26. 7. 1870 Traunkirchen – 14. 5. 1937 Jihlava) – JUDr., majitel velkomeziříčského panství, básník, autor divadelních her a cestopisů.

Vilém Hiršberg – Horský – ředitel školy, autor Průvodce po Velkém Meziříčí a okolí (1935).

Josef Holý – působil na velkomeziříčském gymnáziu, básník.

Václav Hrubý – (Horní Libochová) – ředitel obchodní školy v Přerově, autor čítanek pro obchodní školy, redaktor.

František Vlastimil Jurek (15. 10. 1862 Závist – 13. 11. 1937) – učitel mj. v Uhřínově. Přispíval do časopisů Národ a škola, Komenský, Ochrana hasičská aj. Napsal Místopis a paměti Uhřínova (1888), někdy též Dějiny Uhřínova. Brzy si připomeneme 80. výročí jeho úmrtí.

Karel Kálal (9. 1. 1860 Rakov u Milevska – 4. 8. 1930 Praha) – učitel a ředitel mj. ve Velkém Meziříčí, ředitel Obchodní akademie v Banské Bystrici. Napsal asi 11 děl, hlavně ve vztahu ke Slovensku, Slovník česko-slovenský a slovensko-český, ale i Palackého mladá léta.

Jan Knies (26. 11. 1860 Tasov – 5. 3. 1937 Brno) – geolog, archeolog, paleontolog, krasolog. Bádal v moravském krasu, je autorem úctyhodných asi 60 spisů a pojednání.

Josef Miloslav Kořínek (10. 1. 1899 Nové Město na Moravě), Dr., jazykovědec, 14 let působil na zdejším gymnáziu, psal odborné práce a příspěvky do časopisů.

Bedřich Krejčí (1911 Jabloňov – 1945 na pochodu smrti do Dachau) – v letech 1935–1943 působil na velkomeziříčském gymnáziu.  Literární vědec, kritik, autor básní. Stál u počátků místního skautingu.

Arnold Kučera (8. 3. 1865 Velké Meziříčí – 1921) – lázeňský lékař v Luhačovicích. Psal odborné práce a fejetony do Lidových novin.

Bruno Kučera (11. 9. 1863 Velké Meziříčí – 26. 10. 1934 Brno) – lékař, chirurg. Zajímal se o mineralogii, o níž napsal několik děl. Jeho manželkou byla dcera Tita Kršky.

Jan Obšil (16. 11. 1879 Červenka u Litovle – 1946) – profesor zdejšího gymnázia v letech 1907–1939. Je autorem odborných knih z české a slovanské historie.

Julius Pavelka (Velké Meziříčí) – sběratel svatebních písní.

Arnold Pick (20. 7. 1851 Velké Meziříčí – 4. 4. 1924 Praha) – lékař, autor odborných lékařských prací.

Ferdinand Plachetka (28. 4. 1896 Velké Meziříčí – 7. 1. 1916 Rusko) – pseudonym Otakar Balinský. Válečný zajatec, zemřel na břišní tyfus v ruském zajetí. Napsal knihu veršů vydanou 1915 u Aloise Šaška, je autorem rukopisu Z přístavu lásky a písně bolu věnovanému rodnému městu.

Josef Pospíšil (6. 5. 1845 v hájence v panské oboře – 18. 12. 1926 Brno) – ThDr., profesor na alumnátu v Brně, filozof, člen Královské české společnosti nauk, autor rozsáhlého díla.

Dobromila Radimovská, vl. Jménem Marie Radiměřská (1868 Velké Meziříčí – 1949) – autorka řady povídek.

František Vaněk (Blízkov) – byl profesorem např. v Jihlavě, autor Vlastivědy Moravy a Slezska, přeložil Život sv. Jana Sarkandra.

Jan Vašíček (10. 12. 1880 Blízkov) – spisovatel.

Antonín Večeř (31. 5. 1853 Šilberk, dnes Štíty – 14. 2. 1941 Velké Meziříčí) – od r. 1878 učitel na Rolnické škole ve Velkém Meziříčí, obětavý politický a kulturní pracovník. Zasloužil se o vznik zdejšího muzea i novin Velkomeziříčsko, je autorem učebnic a dalších odborných publikací. Byl také spolupracovníkem na tvorbě Ottova slovníku naučného.

Josef Vlček (1880 – 1939) – školní inspektor, studoval archivní materiály, publikoval.

Ladislav Vondruška (30. 11. 1860 Dolní Libochová – 17. 3. 1938) – psal písně.

František Záviška (18. 11. 1879 Velké Meziříčí – 17. 4. 1945 Gifhorn) – významný český fyzik, vysokoškolský učitel, předseda Jednoty českých a moravských fyziků. Ke 100. výročí založení této organizace byla vydána poštovní známka s jeho podobiznou. Ve Velkém Meziříčí má na novém hřbitově památník. Pamětní deska ze zbouraného rodného domu je uložena v místním muzeu.

Cyril Ždárský (2. 7. 1872 Velké Meziříčí – 14. 2. 1946 Praha) – novinář, diplomat, překladatel, redaktor Národních listů a dalších novin, ředitel tiskové služby Ministerstva zahraničních věcí. Autor práce o Janu Žižkovi, psané ve francouzštině.

Podle podkladů Mgr. Karla Kotačky zpracovala Helena Švecová.

•  Poslat článek příteli