Genealogové vyslechli další díl přednášek o literární tvorbě na Velkomeziříčsku

Zveřejněno 27. 10. 2017 9:37

Již potřetí se členové a hosté Vlastivědné a genealogické společnosti nechali chronologicky provést bohatou historií literární tvorby na Velkomeziříčsku. Tématem bylo období 2. poloviny 19. století do počátku 20. století.

V té době dochází k rozmachu politického a kulturního života, rozvíjí se divadlo, vydávání knih a jiných tiskovin, činnost vyvíjejí i tělovýchovné jednoty a hasičské sbory. Tento rozmach je pokračováním díla národních buditelů. Dochází i k úspěšnému zapojování žen. Z nich nejvýznamnější je Františka Stránecká (9. 3. 1839 Velké Meziříčí – 27. 5. 1888 Brno). Protože její život a dílo poutavě posluchačům přiblížila Mgr. Ivana Vaňková na samostatné přednášce 13. června 2017, připomeňme jen stručně, že Františka, rozená Všetečková, byla dcerou purkrabího. Později se její otec stal správcem panského statku ve Stránecké Zhoři, kde autorka prožila část svého dětství a odtud také zvolila svůj pseudonym. Jejím a bratrovým domácím učitelem byl páter Havlíček, který ji vedl k lásce k českému jazyku a ke knihám. Františka se zajímala o lidové pohádky, o folklór a na popud K. J. Erbena začala publikovat. Jako první žena na Moravě psala česky. Rodné město ji připomíná bustou a pamětní deskou na rodném domě na Zámeckých schodech. V červenci 2016 byl ve Stránecké Zhoři otevřen park s pamětní deskou.

Významnou úlohu v rozvoji české literatury sehrála Šaškova tiskárna. Založil ji vydavatel a nakladatel Jan Florián Šašek (1836 Žďár nad Sázavou – 11. 10. 1889 Velké Meziříčí). Jeho nástupcem byl syn Alois Šašek (1877 Velké Meziříčí – 24. 4.1933 Velké Meziříčí). Vydávali knihy předních spisovatelů té doby, většinu prací moravských autorů, noviny a časopisy a dále např. dílo První moravská obrázková bibliotheka pro mládež.

Mnozí pokrokoví učitelé si uvědomovali potřebu spolupráce s rodinou, proto učitel František Alois Sedláček (24. 2. 1854 Karlov v Ćechách – 21. 11. 1880 Hrbov) založil časopis Národ a škola, dále napsal Národní pohádky a pověsti z okolí velkomeziříčského a jihlavského. Zabýval se i mineralogickými spisy.

Učitel stejného jména, František Sedláček (24. 10. 1818 Vamberk – 10. 4. 1872 Velké Meziříčí), skládal písně a řídil chrámový sbor.

V souvislosti s Šaškovou tiskárnou je třeba připomenout další jména:

Jiří Schier (narozen 7. 10. 1856 v Rumunsku) byl učitel a fotograf, poručník Šaškových synů, redaktor časopisu Národ a škola.

František M. Vrána – redaktor Literárních listů, Vesny, autor Moravských národních pohádek a pověstí, které vyšly r. 1880.

František Dlouhý (27. 4. 1852 Praha – 18. 10. 1912 Brno) byl redaktorem po smrti F. M. Vrány, zasloužil se o založení Šaškovy moravské bibliotéky, v níž vycházela většina prací moravských autorů. Jako první vyšel soubor povídek Fr. Stránecké Z našeho lidu.

Servác Bonifác Heller (12. 5. 1845 Vlašim – 2. 9. 1922 lázně Kissingen v Německu) – spolu s bratry Čechovými byl redaktorem Květů.

Zvláštní pozornost si zaslouží Vladimír Čech (1848 Peruc – 5. 7. 1905 Riechengall). Byl zde učitelem rolnické školy, redaktorem a vydavatelem Květů, Svědomí, náčelníkem Sokola. V letech 1901–1905 byl starostou města. Pod pseudonymem psal naučné články, básně i beletrii.

V souvislosti s Vladimírem Čechem je třeba připomenout jeho bratra Svatopluka Čecha, významného českého spisovatele (1846–1908). Byl nejstarší ze 16 dětí. Byl také redaktorem Květů. Několikrát navštívil Velké Meziříčí, naposledy při bratrově velkolepém pohřbu.

Do sledovaného období patří spisovatel a překladatel, literární historik František Václav Autrata (10. 8. 1872 Křižanov – 1966 Brno). Byl ředitelem učitelského ústavu v Ostravě a v Litomyšli. Je autorem několika pedagogických děl.

Známým básníkem byl také kněz Vladimír Šťastný (17. 3. 1841 Rudíkov – 20. 8. 1910 Brno). Přispíval do časopisů Moravan a Hlas, je autorem sbírek Kytka z Moravy, Vánoční dárek aj. Říkalo se mu Moravský skřivánek. V Rudíkově má pamětní desku.

Do literatury zasáhli i tři bratři z Horní Libochové: Věnceslav Hrubý (21. 11. 1848 – 9. 1. 1933 Opava) – právník, filolog, historik. Byl radou zemského soudu v Opavě i Nejvyššího soudu ve Vídni, zemským i říšským poslancem. Hlavním dílem je Praktická rukojeť srovnávací jazyků slovanských, tj. srovnávací slovanská mluvnice.

Josef Vlaslav (Vladislav) Hrubý (15. 2. 1852 – 8. 3. 1921 Brno) – učitel, přispíval do různých časopisů, napsal cyklus balad U krbu. Jeho zásluhou se uchovala i pověst o devíti křížích u Domašova.

Alois Hrubý – od r. 1894 byl učitelem a řídícím učitelem v Měříně, kde r. 1929 zemřel. Psal básně, v čítankách byl jeho článek Českomoravská vysočina.

Ve Velkém Meziříčí působil jako soudce Jan Evangelista Nečas (25. 12. 1849 Studnice u Nového Města na Moravě – 30. 1. 1919 Brno). Je autorem básnických sbírek a knih pro mládež, překládal z polštiny, napsal vlastivědnou a turistickou příručku o povodí Svratky, propagoval Vysočinu.

Povídky psala i Eliška Jarošová (1880 Velké Meziříčí – 1948) – první učitelka mateřské školy ve Velkém Meziříčí, později v Brně. Napsala Besedy povídek, Svět v obrázcích a jiné.

Ve Velkém Meziříčí krátce žil Emanuel Binko – Žďárský (19. 1. 1851 Žd´ár n. S. – 17. 3. 1893 Velké Meziříčí) – řídící učitel v Třešti, Brtnici i jinde, hudebník, sbormistr a kapelník, redaktor a vydavatel hudebního časopisu Lyra, později Varyto.

Na zdejším gymnáziu působil jeho syn Emanuel Binko (28. 7. 1883 Brtnice – 27. 3. 1926) – sbormistr, vedoucí pěveckého spolku Hlahol.

Děkan František Florián (2. 4. 1842 Holubice – 27. 11. 1920 Velké Meziříčí), dříve farář v Tasově, kde vyučoval náboženství i malého Jakuba Demla. Děkan ve Velkém Meziříčí. Zabýval se sepisováním starých zvyků. Dílo – Některé právní obyčeje našich předků v Čechách a na Moravě, Chrám sv. Petra a Pavla v Tasově.

Ve vlastivědném bádání vynikl zejména kněz Augustin Kratochvíl (29. 8. 1865 Bučovice – 18. 8. 1946 Bučovice) – farář v Budišově a ve Velkém Meziříčí. Stal se členem Královské české společnosti nauk a redaktorem Vlastivědy moravské, do níž zpracoval mj. velkomeziříčský okres. Dále napsal Luteránská škola ve Velkém Meziříčí, Archiv městečka Měřína aj.

Na zdejším gymnáziu také působil Josef Dufek, který je autorem publikace Naše Horácko jindy a nyní.

Po zřízení školy Světlá přišli do města učitelé, kteří se projevili i v písemnictví. Ředitelka Zdeňka Wiedermannová (Motyčková) (17. 4. 1868 Nákle u Olomouce – 16. 10. 1915 Brno) – vydávala ženský týdeník Právo ženy a organizovala ženské hnutí na Moravě. Pozdější ředitel Metoděj Kubíček (15. 7. 1884 Věchnov na Moravě – 1949 Brno) byl spoluredaktorem čaopisu Nová škola, přispíval do novin a časopisů. V r. 1928 vydal ve Velkém Meziříčí Obnovené směry výchovné.

Reformátorem školního zpěvu se stal školní inspektor Antonín Vorel (10. 4. 1843 Velké Meziříčí – 26. 3. 1925 Velké Meziříčí) – sběratel písní, které upravoval i skládal, vydal tři svazky pod názvem Naše písně (1912). Třetí svazek ilustrovala jeho dcera Zdenka Vorlová Vlčková (3. 4. 1872 Velké Meziříčí – 28. 9. 1954 Praha). Stala se první profesorkou kreslení na středních školách v Rakousku-Uhersku.

Významnou službu literatuře dělá i zdejší knihovna založená v r. 1889, která prošla úspěšným vývojem až do současnosti.

Připomeňme ještě stručně další osobnosti ve vztahu k našemu regionu a literatuře:

Josef Bílý – působil na zdejším gymnáziu, je autorem odborných filologických a pedagogických textů.

Antonín Bobrovský – působil v Křižanově, autor metodických publikací pro učitele.

Vincenc Eberle – narozen ve Velkém Meziříčí. Působil jako písař, zabýval se dějinami našeho města.

Karel Eichler (13. 1. 1845 Velké Meziříčí – 24. 4. 1917 Brno) – profesor, katecheta, sbíral kostelní písně.

Josef Havránek (25. 2. 1858 Velké Meziříčí – 29. 12. 1937) – účetní v Šaškově tiskárně. Sloužil české knize – roznášel a rozesílal Havránkovu moravskou bibliotéku rodinnou.

Emka (Emma) Kafková Růžičková, narozena 1894 ve Velkém Meziříčí je autorka prózy Meziříčské ráno pře třiceti lety.

Alois Krejčí – katecheta ve Velkém Meziříčí, autor Dějepisu církevního z r. 1903.

František Křehlík – narozen 1884 ve Velkém Meziříčí. Chemik, ředitel reálky v Praze, přepracoval některé učebnice.

Roman Liška – narozen ve Velkém Meziříčí. Autor mnoha historických a místopisných statí, např. o MUDr. Skřivanovi, báseň o kapličce sv. Anny (1872).

Karel Labík – učitel ve Stránecké Zhoři. Psal o Františce Stránecké.

Kristian Majer – narodil se ve Velkém Meziříčí, navštěvoval zde gymnázium. Je autorem šestnácti vědeckých prací o hvězdách.

Karel Navrátil – narozen ve Velkém Meziříčí. Napsal Vzpomínky studentské u nás.

Antonín Novotný (17. 4. 1858 Ronov) – učitel např. ve Vyškově. Sesbíral přes 200 lidových písní.

Julius Pavelka – sběratel svatebních písní.

Antonín Promberger (1862 Bohdalov – 23. 3. 937 Brno) – učitel, autor zpěvníku Královničky, který se používá dodnes, a dalších.

Jakub Příhoda – narozen ve Velkém Meziříčí, působil zde jako farář. Zabýval se dějinami, napsal Dějiny našeho města, jindy pod názvem Dějiny zdejšího města.

Josef Skácel – farář ve Velkém Meziříčí, napsal spis O původu kostela sv. Mikuláše.

Jaromír Souček – rodák z Velkého Meziříčí, napsal básně Rodnému městu.

Karel Stojan – pocházel z Velkého Meziříčí. Působil jako účetní, psal básně, zajímal se o památky, fotografoval.

Jan Vala – rodák z Velkého Meziříčí. Působil jako hostinský v Ostravě. Skládal písně, dokonce i v koncentračním táboře.

Karel Vozáb (9. 7. 1856 Pavlínov – 11. 4. 1928 Brno) – učitel, přispíval do časopisu Ochrana hasičská, napsal Cvičební řád, O hasičské pojišťovně a další.

Ladislav Zavadil (26. 12. 1861 Adamov – 2. 10. 1935 Brno) – kněz, působil v Křižanově. Napsal do Moravské vlastivědy okres Velká Bíteš.

Žofie Žďárská Dočkalová, sestřenice Elišky Jarošové. Psala povídky, např. o Karolíně Světlé.

Z materiálů K. Kotačky Helena Švecová

•  Poslat článek příteli