Meziříčské spolky i ZUŠ byly v chorvatském Tisnu
Zveřejněno 4. 10. 2017 11:08
Ráno ve středu 20. září vyjel z Velkého Meziříčí plně naložený autobus. Jeho cílem bylo partnerské chorvatské město Tisno. Sedělo v něm 54 natěšených a jistě i několik vyděšených pasažérů velmi rozdílného stáří – 26 rodu ženského, 28 rodu mužského.
Jeli reprezentovat naše město za zdejší ZUČ, soubor Horáčan, Spolek žen. Spolu s nimi se jel představit také Taneční orchestr ZUŠ. Po dlouhé cestě, dobré večeři a trochu složitějším ubytování je od následujícího dne všechny čekal velice zajímavý program, který pro ně chorvatští přátelé připravili. Byli uvítáni představiteli města Tisno na radnici, prohlédli si město, knihovnu, sportovní areál, vydali se ke svatyni Karavaj. Podvečer trávil Horáčan a Spolek žen v Betině, jedné z částí Tisna. Tam ženy s chorvatskými přítelkyněmi tvořily výšivky z korálků a zdobily kachlíky, vyměnily si dárky. Horáčan i soubor chorvatských žen zazpívaly a zatancovaly.
V pátek si všichni z nabízených programů vybrali zájezd na přírodní památku Vransko jezero.
Večer Spolek žen trávil v Jezeře, další části Tisna. Byl přítomen prezentaci nové knihy o zdejší folklorní tradici a nadšen atmosférou, která se při prezentaci knihy vytvořila, hlavně nádherným zpěvem tamních žen – tria a zejména septeta.
V sobotu někteří trávili prohlídkou města Tisna, ti odvážnější na plachetnicích. Sobotní večer byl vlastně vyvrcholením celého pobytu. ZUŠ koncertovala v Tisně, Horáčan a Spolek žen byly Jezeře, kde na náměstí, v bezprostřední blízkosti moře právě vrcholily Tradiční dny dalmatské kultury. Mužské, ženské i smíšené soubory tančily a zpívaly a náš Horáčan se mezi nimi rozhodně neztratil a dobře naše město reprezentoval. Spolek žen se tam také neztratil. Pro účinkující i obecenstvo připravil občerstvení: naše tradiční obložené chlebíčky a drobné české cukroví. To ženy napekly už doma. Chlebíčky připravovaly ten den odpoledne. Byly potěšeny, že po chvilce rozpaků občerstvení začalo před očima mizet. Ti, co ochutnali, se vraceli, na ty, co dlouho váhali, bohužel nic nezbylo.
Poslední den pobytu zase všichni vyjeli na výlet. Tentokrát do Šibeniku, Pak už přišla společná večeře, poděkování, předání dárků a trochu smutku, že to tak uteklo.
Počasí nám neobyčejně přálo, moře bylo teplé a tak jsme do něj vlastně každý den v našem volném čase vlezli. Byly to krásné čtyři dny v krásné krajině, mezi dobrými a bezprostředními lidmi. O nás se zejména obětavě staral Karlo a Mirela, za to jim nepřestaneme být vděčni. Poděkovat chceme i Jiřímu Michlíčkovi, na něj jsme se obraceli, když něco trochu zaskřípalo. Vždycky pomohl.
A byla tu noc z neděle na pondělí s řádnou bouřkou a lijákem. A ráno nástup do autobusu a dlouhá, ale klidná cesta domů
Hvala a do skorog videnja, Tisno!
Za všechny účastníky Jiřina Kácalová
