Hrobník starého hřbitova měl mít povědomí o zahradnické praxi
Zveřejněno 10. 5. 2017 9:24
Za zamračeného počasí a sněhových přeháněk se v úterý 9. května sešli členové Vlastivědné a genealogické společnosti a další zájemci před hlavním vchodem starého hřbitova, zvaného Moráň. Jeho zajímavou historií i některými náhrobky je provedla v obsáhlé přednášce PhDr. Marie Ripperová, historička meziříčského muzea.
Hřbitov byl založen v 16. století během morové epidemie kolem kostela Nejsvětější Trojice. V průběhu tohoto století se do něj pohřbívalo více či méně, a to podle toho, které náboženství mělo ve městě převahu. Po rekatolizaci to byli už jen katolíci využívající především hlavního hřbitova kolem kostela sv. Mikuláše ve městě. Tak tomu bylo pak až do 18. století, kdy se výnosem Josefa II. přestalo uvnitř měst pohřbívat. Moráň tehdy ležel za řekou, za hranicí města.
Během své existence byl hřbitov střídavě udržován a pustl. Zlepšit situaci se rozhodla městská rada v letech kolem roku 1860 a zavedla poplatek z výhodnějších hrobových míst kolem zdi a kostela. Vybraná částka na zvelebení nestačila, pořádala se proto také veřejná sbírka. I hrobníci byli vybíráni tak, aby měli nějaké zkušenosti se zahradničením, aby hřbitov lépe vypadal.
Postupem času, jak ubývalo místa, stávalo se, že členové rodin nebyli pohřbíváni v jedné hrobce. "Rozměry hrobů se tehdy měřily s přesností na centimetry," uvedla Ripperová. Roku 1937 padlo rozhodnutí hřbitov rozšířit na sousedící zahradu. Předěl je dnes patrný u bočního vchodu. Ovšem v roce 1945 bylo při bombardování zničeno několik hrobových míst a kompletně márnice, dřívější kaple. Také velký počet mrtvých během květnových událostí toho roku byl nad kapacitní možnosti hřbitova, město proto začalo pohřbívat na Karlově a postupně budovat nový hřbitov. V podstatě díky násilnému ukončení pohřbívání se do dnešních dnů zachovaly cenné náhrobky z 19. století, které by při dalším používání hřbitova byly nahrazeny novými. Podobně se dochovaly i litinové kříže, přičemž původ některých z nich bude zcela určitě v místní slévárně. Jedno z hrobových míst patří právě pracovníkům této slévárny. Při výbuchu formy bylo zraněno šest mužů, všichni svým zraněním podlehli. Na pomníku stojí "Obětem svého povolání".
Nejstarší dochovaný náhrobek je datován do roku 1811 a patří správci panství Franzi Králi a jeho manželce. Mezi další významné osobnosti, pochované na Moráni, patří např. Vladimír Čech, vydavatel časopisu Květy, členové rodiny Kallábovy, Jelínkovy, stavitel Václav Roučka, Titus Krška, zakladatel a člen moravských hasičských spolků, a mnoho dalších. Celý hřbitov je vyhlášen kulturní památkou.
Jitka Kočí
