Přednáška na téma Staré stezky, cesty a silnice na Západní Moravě
Zveřejněno 19. 11. 2016 9:41
Takový byl název přednášky ing. Antonína Dvořáka. Téma zaujalo na šedesát posluchačů. V nejstarších dobách byla hustě zalesněná krajina Západní Moravy pro člověka obtížně dostupná a tím málo přitažlivá. Přesto sem pronikal, důkazem čehož jsou nejstarší artefakty – kamenné nástroje (škrabadla, drásadla i hroty šípů a kopí) nalézané přibližně v severojižním směru. Pocházejí hlavně z období neolitu a eneolitu (asi 3000 př. n. l.) Do tohoto období patří i nástroje broušené a vrtané – sekeromlaty.
Pohyb Keltů v době laténské (400 př. n. l. - 0) dokazují dvě duhovky – zlaté keltské mince nalezené přímo na území města Velké Meziříčí.
Jediná komunikace, která již od pravěku vedla naším územím severo-jižním směrem, byla Jantarová stezka. V době Římské říše vycházela hlavní trasa Jantarové stezky ze severoitalské Aquileie, vedla kolem východní strany Alp k Dunaji, pokračovala po levém břehu řeky Moravy a Moravskou bránou do Polska až k Baltu. Ze severu na jin se vozil jantar a kožešiny, opačným směrem luxusní rukodělné výrobky.
Přes Velké Meziříčí vedla jedna z hlavních středověkých obchodních stezek spojujících Čechy a Moravu – Libická stezka. Vedla od Čáslavského hradu podél řek Doubravy a Oslavy přes Žd´ár nad Sázavou, Velké Meziříčí, Tasov, Ivančice a pod Brnem k jihu. Zanikla ve 14. století. Je možné, že most v Rakůvkách byl součástí Libické stezky. Nasvědčovala by tomu tehdy obvyklá šíře rozchodu kol vozů, kolem 120 cm, a blízká studna, kde snad mohli putující odpočívat. Most v Rakůvkách je dnes památkově chráněn. Jeho kamenná konstrukce byla zpevněna.
Dobytčí cesta vedla od Uherského Brodu přes Lanžhot, Velké Meziříčí a Měřín do Polné a dále do Čech, Prahy a Německa. Byla po ní hnána stáda krav, volů a prasat. Ve Velkém Meziříčí snad vedla po dnešní ulici Pod Strání a město opouštěla úvozem poblíž dnešních zahrad v ulici Františky Stránecké. Úvoz byl ve 2. polovině 20. století zavezen a zastavěn.
V roce 1464 byla v provozu silnice Brno – Velké Meziříčí, o čemž svědčí písemné důkazy. Roku 1594-5 byl postaven Vysoký most, který byl používán i pro „Josefskou“ silnici. Ta byla postavena na konci 18. století a vedla z Vídně přes Velké Meziříčí a Jihlavu do Prahy. Bývalá „císařská silnice“ je používána v upravené podobě dodnes s tím, že vynechává Vysoký most. Pro překonání Radslavského potoka byl použit násep. Samotný Vysoký most, i když památkově chráněný, chátrá. Císařská silnice původně opouštěla město nynější ulicí Františky Stránecké. Koncem 30. let 20. století byla tato část silnice nahrazena novou silnicí vedoucí paralelně bývalým příkopem v její těsné blízkosti.
Za zmínku stojí ještě zajímavá stará cesta z Vrchovecké ulice od kapličky u bývalé zájezdní hospody do prudkého kopce směrem na Martinice a Křižanov. V přilehlých domech byli chováni koně pro přípřeže, které pomáhaly formanským vozům zdolat prudké stoupání. Také u této cesty byl a je stále zachován mohutný úvoz.
Velké Meziříčí je stále městem důležitých silničních spojů a mostů vrcholící prozatím dálničním mostem Vysočina. Je zřejmé, že dopravní význam města se bude stále zvyšovat. Nabízí se otázka, zda město dokáže svoji výhodnou polohu využít pro svůj rozvoj i do budoucna.
Helena Švecová, Antonín Dvořák
Zpět na spolek
