Výstava vlaků přilákala davy dětí i dospělých
Zveřejněno 16. 3. 2016 12:34
Milovníci vlaků a modelářství si mohli užít výstavu modelových železnic. Připravili ji členové Klubu železničních modelářů Velké Meziříčí v suterénu základní umělecké školy od pátku 30. ledna do neděle 8. února. Během deseti dnů ji navštívilo… zájemců.
Návštěvníci výstavy se přenesli do konce sedmdesátých let minulého století, na neelektrizovanou dvoukolejnou trať Československých státních drah, kde lze nalézt například stanici Komonice, či také lokální trať se zastávkou Martinice a koncovým starým nádražím Velké Meziříčí.
Po kolejišti je ve tvaru písmene U o rozměrech 1×18 metrů a s délkou kolejí 115 metrů, se proháněly modely odpovídající dané době, tedy parní a motorové lokomotivy a vozy, na silnicích křižujících železniční trať pak osobní a nákladní vozy, vše podle skutečných vzorů československých konstrukcí. „Modelů z této doby se moc koupit nedá, stavíme si je proto převážně sami dle tehdejší reality,“ říká jeden z dlouholetých členů velkomeziříčského Klubu železničních modelářů Pavel Stupka.
K vidění tak byly například lokomotivy parní zvané „kafemlejnek“, „štokr“, „albatros“, „němka“, motorové, jako třeba „rosnička“, „prasátko“, „sergej“, „čmelák“, „kyklop“, „brejlovec“, z motorových vozů pak „hurvínek“, „šukafon“ či „modrý šíp“, také drezína tatrovka a mnohé další.
Tratě a silnice doplňují mosty, tunely, lemují stavby usazené v krajině se stromy, řekami, poli a lesy. Z novinek, které byly letos na výstavě k vidění, lze jmenovat například přesnou kopii kochánovské kaple sv. Cyrila a Metoděje, či model tzv. šumperáku, tedy rodinného domu, jehož stavby se v sedmdesátých letech minulého století v ČSSR velmi rozmohly.
Zdejší klub, fungující pod křídly domu dětí a mládeže, výstavu pořádá od roku 2007 každoročně v listopadu, s výjimkou loňska. Členové se totiž pustili do náročné digitalizace své modelové železnice, na kterou se připravovali několik let. Bylo třeba vše doladit, odzkoušet a termín výstavy se proto přesunul až na počátek roku 2015. „Realizace probíhala postupně, a teď jsme udělali ten pomyslný skok přes řeku – máme digitalizováno plně,“ vysvětlil Pavel Stupka a popsal, co vše taková digitalizace modelové železnice obnáší. Každá mašinka má v sobě dekodér, který je určitým způsobem naprogramovaný. „Pro představu – dřív jezdily naše lokomotivy podle toho, jak jsme přidávali nebo ubírali elektrický proud. Dnes jsou naprogramované tak, aby jejich chování co nejvíce odpovídalo skutečnosti,“ vysvětluje Pavel Stupka a dodává, že kvůli digitalizaci bylo třeba udělat pod kolejištěm nové rozvody, řídící jednotky. Vše lze obsluhovat ze čtyř ovládacích pultů.
Martina Strnadová
