Lidé si připomněli prvorepublikové Velké Meziříčí
Zveřejněno 19. 10. 2018 12:12
Jednodenní zastávku na své cestě po městech České republiky udělala roadshow UMPRUM Až po Už/horod i ve Velkém Meziříčí. Žákům škol a veřejnosti včera představila prvorepublikové tváře nejen našeho města mezi řekami. Dopolední a večerní program v kině a luteránském gymnáziu zakončila vycházka městem.
Studenti Ateliéru textilní tvorby Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze vedeni Jitkou Škopovou přijeli do Velkého Meziříčí představit výsledky své práce na projektu Aš po Už/horod, v němž se zabývali osudy podnikatelských rodin Skřivanových, Binkových, Sochorových, Serényi, Wittgensteinů a dalších, které stály u zrodu Československé republiky. „Osudy těchto významných podnikatelských rodin se mnohdy podobají osudům zdejších rodin podnikatelů,“ připomněla Ivana Bíbrová, která se spoluorganizátory z občanské iniciativy Za Náměstí VM připravila i další program s vazbou na Velké Meziříčí a jeho prvorepublikové tváře.
Lidé se tak dozvěděli víc i o stavebním rozvoji v našem městě a jeho osobnostech v období první republiky. Historik Martin Štindl ve své přednášce zmínil například velkou bytovou výstavbu ať již individuální či obecní, funkcionalistické stavby lékárny a městské spořitelny, rozvoj školství a stavbu budov Světlá nebo Masarykovy školy práce, výstavbu sokolovny na náměstí nebo Sborového domu (dnes Husův dům), v rámci rozvoje sociální péče vznik Domu těšitelek a Masarykova dětského domova. V prvorepublikovém období došlo ve Velkém Meziříčí i k rozvoji dopravy, s čímž se pojily nové mosty přes Balinku na Třebíčské ulici i Oslavu na Poříčí. Město se stalo centrem zábavy a rekreace díky vzniku lidových lázní Riviéra či koupaliště na Letné. Z osobností města mezi řekami připomněl Antonína Jelínka, Františka Sáblíka, Karla Rosendorfa, Ericha Roučku, Metoděje Kubíčka, Vladimíra Neumana nebo méně známou Boženu Hornekovou.
S osudem Ludmily a Ladislava Heideových, majitelů velkomeziříčského pivovaru v luteránském gymnáziu, seznámila přítomné jejich vnučka Milena Tesařová. Vzpomněla na dědečka sládka, který byl nejprve nájemcem pivovaru a od roku 1935 pak jeho majitelem až do znárodnění.
Poté se účastníci vydali na procházku městem se zastaveními u zmiňovaných staveb, kterou zakončili na Moráňském hřbitově u pomníků významných osobností města.
Martina Strnadová
