Na hřbetech poníků děti poznávají samy sebe
Zveřejněno 14. 2. 2017 10:43
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Podle dětí, které navštěvují pony kroužek Ivy Práškové z Ranče pod jasany ve Vlkově, je teď v zimě nejkrásnější pohled na sníh ze hřbetu malého poníka. A je prý o to krásnější, že nejsou pod dohledem rodičů, ale s partou zhruba stejně starých dětí a jejich čtyřnohých kamarádů. „Tady je úplně nejlepší to, že jsem s kamarádkama, a že si můžu Lejďu sama vyčistit, nasedlat a vodit," říká šestiletá Deniska. K tomu dodává své i maminka malé Emy, Martina Palátová. „Naše Ema má ráda koně celý život. Dřív jsme jezdili do vzdálenější stáje, ale bylo to daleko a po všech stránkách náročnější. Do Vlkova jsme později začali jezdit na individuální jízdy, a když vznikl pony kroužek, Ema začala chodit tam. Byla to jasná volba, učí se sama obsloužit koně, jezdit na něm, postarat se celkově. Jako rodič oceňuji i lidský přístup majitelky k dětem i nám, rodičům. A nedocenitelným bonusem pro zbytek rodiny, když na Emu čekáme, jsou všechna ostatní zvířata na ranči – koťata, králíci i slepice –, která zabaví zbývající děti, u nejmladšího syna jednoznačně vede traktor.“
Jezdecké stáje nabízejí jízdy v jízdárnách i v přírodě, ale málokdy se člověk setká s nabídkou skupinového ježdění právě na ponících a pro malé děti. Co vás přivedlo na myšlenku nabízet právě pony kroužek?
K založení pony kroužku mě přivedly samotné děti. Po narození vlastních dětí jsme postupně k našim koním pořídili poníka. Ten je pro děti nenahraditelný, jde k nim výškově a hlavně, poníka si mohou s naší dopomocí kompletně připravit, což u klasického koně je problém – zejména kvůli jeho výšce. Na velkém koni sedí jako na sudu. Nejdříve jsme na poníkovi vozili vlastní děti, a jak postupně začalo přibývat těch z okolí, které se chtěly taky svézt, zrodil se nápad pony kroužku, kde bychom dětem mohli dopřát celkový kontakt s poníky. Ne jen se povozit a odejít. Časem jsme přikoupili dalšího poníka a dva menší koníky, děti tak mají k sobě výškově kompatibilní zvíře.
O ponících se často říká, že jsou zákeřní a koušou. Neměla jste obavu, že se dětem může něco stát?
Hodně slyším od ostatních, že se setkali s poníky zlými, kopavými, kousavými. U nás mohu zaručit, že poníci a koníci, které využíváme v kroužku, jsou vychovaní, hodní a zvyklí na kontakt a ruch dětí. Je to hlavně mojí dlouholetou zkušeností s chovem a výchovou koní, jinak bych se do takové činnosti ani nepouštěla. Práce s koňmi a dětmi je opravdu náročná. O to více mě baví, když vidím šťastné a spokojené děti a zároveň se tím vracím do svého dětství, kdy jsem do koní byla také velmi zapálená.
Pro jak staré děti je váš kroužek vhodný, potřebují speciální vybavení?
Přijímáme průběžně během roku děti od pěti, šesti let, kdy už jsou více samostatné. Pro menší děti tu samozřejmě vyžití také máme, ale individuální formou. Vodíme je na poníkovi bezpečně s madýlky a i ti nejmenší si s námi vyzkoušejí poníka vyčistit a osedlat.
Pokud dítě projeví zájem o koně, je možné k nám přijít i na jednu návštěvu a uvidí se, zda ho to chytí nebo ne, nucení určitě nemá smysl. Nic speciálního není třeba pořizovat, jen budoucího jezdce vybavit oblečením podle počasí, protože jsme stále venku, vždy dlouhými kalhotami, i v letním období, a pevnou obuví. U nás se zaměřujeme na rekreační ježdění, není tu žádný závodní dril, vše je spíše formou zábavy a relaxace. Přínosný je určitě už jen samotný pobyt venku v každém ročním období.
Mohu jako rodič předpokládat, že kromě udržení se v sedle se dítě naučí i další dovednosti?
Ano, určitě, děti se v kroužku naučí hlavně bezpečné chování kolem koní, jeho správné vedení a celkovou péči o něj, která zahrnuje nachystat koně pod sedlo, vyčistit kopyta, správně osedlat. Projdou tu celými stájemi a pastvinami, seznámí se s krmením koní, přípravou boxu, péčí o výstroj, obdrží i základní informace týkající se zdraví koní.
Přece jen, kůň i poník jsou živá zvířata. Jak je podchycena bezpečnost?
Kroužek má víc termínů, na daný termín bereme čtyři děti. Každé má poníka či menšího koníka podle své velikosti, poníci i všichni koně jsou dobře vychovaní a znalí práce s dětmi a pohybem v terénu. Ke každému dítěti se přistupuje zcela individuálně. Dětem je vštěpováno bezpečné chování kolem koní, a to je také neustále kontrolováno. A děti bez helem na koně sednout prostě nenecháme, bezpečnostní pomůcky jim půjčujeme zdarma. Pokud se ukáže, že zájem dítěte o koně je trvalý, je možné mu pořídit vlastní vybavení, helmu, vestu a oblečení.
U vás na ranči ale chováte i další zajímavé koně. To pro rodiče, kteří čekají na své ratolesti?
V Kraji Vysočina je od roku 2012 vyznačena síť jezdeckých stezek o celkové délce 846 kilometrů, takže určitě by měli kam vyjet. Krom poníků se věnujeme chovu amerických westernových koní plemene paint horse. Oblíbili jsme si ho kvůli skvělému charakteru, koně jsou hodní, mají nižší kohoutkovou výšku (do 160 cm), jejich silná kostra a výrazné osvalení z nich dělají perfektní a vytrvalé koně do terénu. Pro dospělé tu máme dvě chovné kobylky a stojí u nás i unikátní plemenný hřebec, jediný homozygot na tobiano a black paint horse znaky v České republice. Z Czech Paint Horse Show se pyšní cennými chovatelskými tituly a také již skvělým potomstvem, ve kterém se nikdy neobjeví ryzák. Většinou na jaře se nám tu narodí nějaké hříbátko, což je událost dětmi nadšeně vítaná.
Jitka Kočí
